Jak se fotí netopýři

4.2.2008

Fotografování netopýrů má řadu zvláštností na které je dobré být připraven. Obvykle nejsou tak úplně po ruce, žijí specifickým způsobem života a navíc jde o živočichy ohrožené a zákonem chráněné.
Jednou z relativně dostupných možností je fotografování zimujících netopýrů ve štolách a jiných podzemních prostorách, nejlépe za přítomnosti zkušených zoologů a speleologů.

Zimující netopýr coby fotografický objekt
Je sbírkou nevýhod. Nachází se na spíše hůř dostupných místech, většinou vlhkých, kluzkých a v úplné tmě, nesnáší světelný zdroj který produkuje znatelné teplo (zimující probuzený netopýr spotřebuje ohromné množství energie ze svých zásob a vyrušení se mu může stát osudným), často je tmavě zbarvený a na světlém podkladu (expoziční oříšek typu černý pes ve sněhu). Moc detailů na sobě nemá takže v šeru se manuálně ostří katastroficky a ani autofokus s přisvícením se občas nechytá. Úplnou expoziční zradou je netopýr zalezlý v nejzazším koutě úzké hluboké škvíry či pukliny. Všude kolem plocha světlého vápence a v díře se vzadu krčí tmavý chomáček chlupů. Blesk, pokud se vůbec zadaří, s velkou dávkou štěstí nasvítí netopýra a přitom brutálně přepálí popředí.

Vespertilio murinus, netopýr pestrý - NPR Karlštejn, CHKO Český kras. Vědom si zhruba možných záludností vyrážím v lednu do Českého krasu na sčítání netopýrů vybaven dvěma zrcadlovkami (Nikon D100 a D70s), několika objektivy (Sigma 105/2,8 EX D Macro, Nikkor Micro AF 55/2,8, Sigma 10-20/4-5,6 EX DC HSM ), bleskem METZ s difuzérem Sto-Fen Omni-Bounce, TTL kabelem a příslušným množstvím akumulátorů pro aparáty i blesk. Vše zabalené do obalu Dakine Camera Block (vnitřek vypadá jako menší fotobatoh) a vložené do nepromokavého a odolného jeskyňářského batohu. Dovnitř se vešlo ještě několik skládacích odrazek (50, 80 a 105 cm). Sestavu doplňují dva stativy - Manfrotto 190 ProB, určený pro aparát a noname lehčí hliníkový stativ se středovým sloupkem prodlouženým kovovým „husím krkem“ pro blesk.

První den jsou na programu Koněpruské jeskyně. Dorážím bohužel se zpožděním a partu netopýrářů potkávám už v polovině práce. Nasměrují mne do štoly nouzového východu kde visí plno netopýrů velkých a několik vrápenců. Rozbaluji si fotokrámy a po domluvě zůstávám na tři hodiny ve štole. První objekt – netopýr velký. Jako jeden z velmi mála druhů nezalézá do štěrbin a zimuje volně visící v prostoru, někdy sólo ale často v klastru i několika desítek jedinců.
D100 s makroobjektivem Sigma 105/2,8 putuje na stativ (plně vysunuté nohy i středový sloupek), na druhý stativ prodloužený "husím krkem" blesk na TTL kabelu s nasazeným difuzérem. Zaostření ponechávám na autofokusu, po zaostření autofokus na těle vypínám. První snímky slouží k nastavení správné expozice, poté se mohu věnovat ostatnímu. Největší problém dělá ostrý stín pod či vedle netopýra, moc nepomáhá ani nasazený difuzér Sto-Fen Omni-Bounce. Nejpoužitelnější se nakonec ukazuje nasměrovat blesk s nasazeným difuzérem směrem od netopýra, umístit zhruba do úrovně konce sluneční clony objektivu a pálit na maximální výkon do velké odrazky nasměrované k netopýru. Deštník by byl asi ještě lepší ale jednak není, za druhé si nějak neumím představit manipulaci s ním v omezených prostorách s mokrými stěnami a všudypřítomným rezavým jílem. Výborný se ukazuje jeskyňářský transportní batoh, po vyložení výbavy slouží jako suchá a relativně čistá odkládací plocha.

Rhinolophus hipposideros, vrápenec malý Dalším objektem fotografického zájmu je vrápenec malý, zimující zabalený do létacích blan jako černá rýhovaná hruštička. Už s větší praxí rozestavuji stativy a aparát a zkouším různé úhly nasvícení. Nejhezčí je snímek kdy světlo částečně prosvítá skrz tenoučké létací blány a barví je jemně do růžova.
Na delší experimenty nezbývá čas a na povrch vylézám spokojený, poněkud olepený jílem, se zaplněnou paměťovou kartou a bohatší poznáním že praxe je oproti představám o dost složitější.
V dalších dnech se karta plní snímky několika druhů netopýrů jak volně visících, tak i přitisknutých ke skále či zalezlých v mělkých škvírách. Vrcholem je návštěva jeskyně Arnoldka. Sice na „hlavním tahu“ pár metrů pod Příbovým dómem (který leží v hloubce -35 metrů) pořizuji jen pár snímků netopýra velkého ale zato jak při fotografování tak během sestupu a výstupu zvládnu bezkonkurenčně nejvíc zajílovat sebe, techniku i transportní vak a pouzdro se stativy.


Pár postřehů závěrem:

Barbastella barbastellus, netopýr černý - NPR Karlštejn, CHKO Český krasJe třeba počítat s dostatkem času, pořízení byť jediného snímku je, včetně rozložení nádobíčka, zábava na několik desítek minut. Je dobré mít baterku produkující co nejméně tepla a s regulovatelnou intenzitou svitu (moderní LED svítilny) a během příprav snížit intenzitu světla. Hodí se co nejvyšší stativ (pomůže fixovat aparát co nejblíže k netopýrům na stropu štoly či jeskyně), bohužel zas bývá méně skladný a ve stísněných prostorách hůře transportovatelný.
Na dopravu techniky se osvědčil polstrovaný obal a otěruvzdorný nepromokavý vak který v mokrém a zabláceném podzemí poslouží i jako podložka. Technika stejně dostane zabrat! Hnědorezavý jeskynní jíl obsahuje povětšinou mikroskopické částečky vápence či křemene což z něho dělá kvalitní brusnou pastu, probroušená slaňovátka by mohla vyprávět…. Dostat jíl na aparát, objektivy či dokonce dovnitř velmi nedoporučuji.
Samozřejmostí jsou nejméně dva nezávislé zdroje světla. Do podzemí zásadně nikdy nechodit sám a nemáte-li dostatek speleologických zkušeností, pak jen pod vedením zkušeného jeskyňáře.
Mějte na paměti že jde o ohrožené a zákonem chráněné živočichy kteří nesmí utrpět žádnou újmu. Netopýrům, zdá se, nevadí záblesk fotoblesku ale nejde je jakkoliv nastavovat či poupravovat - pokud není jedinec v dobré pozici, raději najít jiného.
Poslední rada: Pokud jste i po přečtení tohoto článku stále ještě odhodláni riskovat techniku (a koneckonců i sebe), vypravte se za netopýry nejdřív bez fotoaparátu ať si vyzkoušíte do čeho případně podruhé budete svou výbavičku brát ;-)

Myotis brandtii, netopýr Brandtův - NPR Karlštejn, CHKO Český krasMyotis brandtii, netopýr Brandtův - NPR Karlštejn, CHKO Český kras - Myotis brandtii, netopýr Brandtův, zimující jedinec - ve škvíře betonového vyzdění hlavní sběrné chodby od lomu Rešna (-Malá Amerika) do Pustého lomu poblíž Hagenovy studánky, NPR Karlštejn, CHKO Český kras. Snímek pořízen během zimního sčítání netopýrů 2.2.2012, determinace profesor Ivan Horáček.

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
21282014
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Věra P.
Včera při sčítání netopýru na Americe jsem to viděla na vlastní oči,deštník a další věcičky.Měli toho hodně na nošení ale pak asi ty fotečky jsou opravdu profesionální.:-):-)
Dobrý den paní Věro,
děkuji za návštěvu stránek i komentář. Letos bylo nějak méně času ale několik snímků jsem pořídil. Předposlední fotografie, přidaná výše v článku je právě ze sčítání ve štole na Malé Americe 2013.
Radka P.
Škoda, že mne nenapadlo přečíst si tenhle článek dřív, než jsem se vypravila netopýry fotit. Přiznám se, že s deštníkem a několika blesky by mne na netopýry fakt nenapadlo vyrazit. ;-)
Zdravím Radko, tak jsi podstatné rady měla alespoň ode mne naživo na místě :-)
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace