Manuální objektivy - základní pojmy

     Manuální objektiv (manuální sklo)
je objektiv, u kterého se musí ručně ostřit a nastavovat clona, u zoomů i ručně nastavit ohnisková vzdálenost. Většinou jde o objektivy, které se již nevyrábí (řada výrobců už dnes ani neexistuje, ale hojně se dodnes používají.
K moderním digitálním zrcadlovkám se připojují pomocí speciálních redukcí.
Nevýhodou někdy může být velikost a váha (daň za poctivé zpracování). Výhodou je pořizovací cena (i když poslední roky ceny rychle rostou-bohužel), bytelné provedení a často specifický bokeh.

     

     Ostrost objektivu
velice frekventovaný pojem a zároveň velice subjektivní. Na to, zda se výsledná fotografie bude jevit ostrá totiž má vliv nejen objektiv (jeho konstrukce, materiál, způsob zpracování, sesazení konkrétních komponentů s vlivem na kusovou variabilitu), ale též nastavená clona, expoziční čas, zaostření, vzdálenost na kterou se ostří a v neposlední řadě i způsob softwarového zpracování.
Častý dotaz: "Který objektiv je nejostřejší?" svědčí o jisté neznalosti tazatele.
K zodpovězení by bylo potřeba otázku upřesnit. I tak bude odpověď vždy subjektivní. Například "Který objektiv je nejostřejší pro portrét snímaný zhruba ze dvou metrů?" už lze odpovědět že jednou z možností může být Pancolar 80/1,8, dnes prodávaný za zhruba 10-15 000 Kč. Fotografie bude skvělá - ostrá v zaostřeném místě, s krásným bokehem a výborným mikrokontrastem. Vezměme ovšem tentýž objektiv s mezikroužkem na detail a fotografujme na vzdálenost 50cm. Barvy pořád skvělé - ale v ostrosti těžce prohraje třeba s Flektogonem 35/2,4 za čtvrtinovou cenu.

Určité značky objektivů jsou ostrostí pověstné, namátkou Planar či Distagon. Obvykle si za ně také pověstně dost připlatíme.
Z těch cenou "lidovějších" jsou vesměs na dobré úrovni Sonnary, Pancolary, Flektogony, některé Zuiko... Řezavá ostrost se naopak nedá moc očekávat u populárních objektivů Meyer-Optik Gorlitz: Primoplan, Telemegor, Trioplan ostrostí neoslní ale jejich předností je krásný a neobvyklý bokeh.

     

     Bokeh
velice důležitý pojem, u manuálních objektivů snad ještě podstatnější nežli ostrost kresby.

     Wikipedie: „Výrazem bokeh (z japonského boke ぼけ, „rozostření“) se ve fotografii označují estetické kvality částí snímků, nacházejících se mimo rovinu ostrosti. Vzhled a tvar rozptylových kroužků (oblastí, do nichž se zobrazí nezaostřený bod) ovlivňuje velké množství faktorů, mimo jiné konstrukce objektivu, tvar a počet lamel clony a nastavené zaclonění.“

     Podotýkám že bokeh není nikterak měřitelný, jde o ryze subjektivní vnímání. Je na každém zda se mu bokeh konkrétního sklíčka líbí či ne. U jednotlivých objektivů se dá popsat různě: Hladký, neklidný, roztočený, kroužkový atd. Charakter je dán konstrukcí objektivu, ale ovlivňuje jej i nastavené clonové číslo.
     Obecně nejzajímavější bývá bokeh při úplně nebo téměř úplně odcloněném objektivu, kdy, bohužel, zase kresba není z nejostřejších. Zacloněním se ostrost zlepšuje ale specifický charakter rozostřených partií se stírá.
     Mnohé staré objektivy jsou vysoce ceněné právě pro originální podání bokehu. Populární je kroužkový bokeh u tripletů Meyer-Optik Görlitz, zejména u Primoplanu 1,9/58 (atraktivitě bohužel odpovídá i jeho cena) a Trioplanu 2,9/50. Specifické elipsy světel na pozadí vykreslí Helios 40-2 85/1,5, naopak krásně měkké rozostření najdeme u ruského Tairu 11A 135/2,8 s dvacetilamelovou!!! clonou.
     Velmi vyhledávaný je Trioplan 100/2,8 (Meyer-Optik Görlitz), kompaktní a lehoučký hliníkový teleobjektiv, podle mne snad vůbec nejzajímavější staré sklo. Plně odcloněný kreslí nádherné kroužky s výrazným okrajem stejně jako proslulý Primoplan a při zaclonění umí nedostižně sametově hlaďoučké pozadí.

Trioplan 100/2,8, f8. Carpinus betulus, habr obecný - plod. NPR Karlštejn, CHKO Český krasTrioplan 100/2,8, f8. Carpinus betulus, habr obecný - plod. NPR Karlštejn, CHKO Český kras - Ukázka kresby zacloněného Trioplanu 100/2,8 (Meyer-Optik Görlitz).
Výborná ostrost kresby a sametově hlaďoučký bokeh. Ostrostí mohou konkurovat moderní makroobjektivy ale na clonu 8 u nich bude bokeh ohyzdně strakatý.

Carpinus betulus, habr obecný, plod - oříšek v trojlaločnatém listenovém obalu (křídle). Listnatý les nad Kubrychtovou boudou, NPR Karlštejn, CHKO Český kras. Snímek pořízen 27.10.2013.

     

     Registrová vzdálenost
(anglicky Flange Focal Distance, zkratka FFD) je vzdálenost mezi snímačem/filmem a samotným bajonetem, udávaná v mm. Bohužel není stejná u všech systémů a rozdíl je příčinou, proč s určitými objektivy nelze přes adaptér u některých digitálních těl ostřit na nekonečno. Jde o to, že registrová vzdálenost původního systému objektivu musí být stejná či větší než registrová vzdálenost u digitálního těla na které chceme starosklíčko nasadit. Pokud je menší, nezaostří objektiv na nekonečno. (Ohnisko se dá posunout vložením optického členu do adaptéru ...ale pak je to další čočka, tedy dvě rozhraní sklo-vzduch, výsledkem je zhoršení kresby objektivu a to obvykle dost citelné).
Konkrétně registrová vzdálenost u Nikonu (f-mount) činí 46,5mm, u M42 závitu 45.46 mm, Altix 42,5mm, Exa/Exakta 44,7mm.

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
6371516
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Roman Zikeš
Poučný a dobře napsaný.
Děkuji
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace