Ministativ naprosto na houby
Ideální stativ pro fotohoubaře? Malý, skladný, lehký a bytelný.
Takový těžko koupíte. Ale můžete si jej poskládat sami. Jak? Dozvíte se v tomto článku.
Potřeby fotografa hub se, pokud jde o vlastnosti stativu, v mnohém liší od požadavků fotografa obecného.
Fotohoubař nepotřebuje vysoký stativ, protože se k houbám stejně sklání či je přímo zaklekává. Necelý půlmetr bývá většinou dostačující.
Zato je nezbytná velká flexibilita v polohování a speciálně schopnost přidržet fotoaparát i těsně nad povrchem země.
Další podmínkou je co nejmenší velikost ve složeném stavu a co nejnižší váha, protože vláčet lesními houštinami velkou a těžkou trojnožku opravdu není to pravé.
Pro specialistu fotokytičkáře je bezkonkurenčně nejlepším řešením jeho potřeb stativu s libovolně nastavitelným úhlem rozevření každé z nohou a volně polohovatelným středovým sloupkem Gitzo Explorer. Tedy byl, přestal se bez náhrady vyrábět v roce 2017 a dnes je velmi vzácně k sehnání jen bazarový z druhé ruky. (Potkáte-lí jej, neváhejte a kupte, nikdy nebudete litovat.)
Pro fotohoubaře by ideál představoval menší, skladnější a lehčí bráška Exploreru, s výškou bez středového sloupku zhruba 40–50 cm a maximem se vzhůru zvednutým sloupkem 60–80 cm. Kterýžto ovšem nikdy neexistoval. A nevím (stav v roce 2025) o žádném značkovém ani neznačkovém výrobci, který by něco podobného nabízel.
Řešení?
Osobně ve fotovýbavě nemiluji různě poslepovaná kutilství ve stylu “jak Pejsek s Kočičkou pekli dort”. Dobrý výrobek od solidního výrobce je totiž něco jako špičkový orchestr. Každý hráč má svou roli a celek zní prostě skvěle.
Pokud ovšem takový orchestr existuje.
Dobrou zprávou je, že kvalitní malý a skutečně všestranný fotohoubařský stativ mít můžete. Bude vás to však stát čas strávený hledáním, nakupováním a skládáním. Protože nezbývá než ono pejskokočičkovské přidávání a spojování porůznu tu i onde sehnaných komponentů.
Jste ochotni tohle podstoupit? Pokud odpověď zní „ano”, čtěte dál, probereme si vše podrobněji.
Potřebujete:
Kvalitní malý stativek výšky 35-50 cm, se dvěma až třemi úhly nastavení nohou
Nožky s nastavitelnou délkou, dvoj nebo trojsekční, materiál by měl být karbon (kvůli nižší váze i tuhosti). Nosnost 10-15 kg. Ideálně verze s nivelační základnou („leveling base“) navrchu. U tradičních výrobců Gitzo, Manfrotto, … o ničem podobném nevím, uspějete u značek Sirui či Leofoto. Hodí se mít na trojnožce samostatný boční 1/4 palcový závit pro uchycení dalšího příslušenství (mikrofon, světla, …) a stejně tak možnost gumové zakončení nožek vyměňovat za hroty. Já už na mém ministativu hroty ponechávám trvale
Kloub pro volně polohovatelný středový sloupek
Výklopný sloupek je naprosto nenahraditelný pro fotografování nizoučko nad terénem - u malého stativu nefunguje trik s umístěním fotoaparátu dolů mezi rozevřené nohy, na opačně namontovanou středovou tyč. Mezi kraťoučkýma nožkama ministativu prostě pro aparát nemáte dost místa. Dobře použitelný hliníkový kloub jde sehnat jen od neznačkových asijských výrobců. Pokud něco nabízí tradiční značky a poloznačky, je to drahé, předimenzované (velké, těžké) a samotný sloupek zbytečně a nepoužitelně dlouhý).
Středový sloupek
Na horním konci se šroubem pro stativovou hlavu (buď univerzálním, jak s malým stativovým závitem 1/4, tak i velkým 3/8 palce, nebo jen s malým závitem 1/4 palce a možností našroubovat adaptér 1/4 na 3/8). Na spodním konci s otvorem osazeným závitem pro háček na závaží. Vnější průměr tyče takový, aby odpovídal objímce v kloubu pro středový sloupek. Obvyklé průměry vyráběných sloupků jsou 22, 25, 28 nebo 32 mm. Materiál může být hliník, nebo karbon (o fousek lepší tuhost, o fousek lepší váha – ale nenašel jsem v karbonu teleskopickou verzi, která by zároveň neměla rozšířenou bázi). Nosnost optimálně a s rezervou 8–10 kg, ale už nějakých 5 kg postačí. Délka sloupku cca 20–25 cm.
Pozor na jednu možnou zradu: Spodní konec sloupku nesmí mít zvenčí žádné rozšíření báze. Jinak jej totiž do objímky neprostrčíte. Pokud jde o výrobce, opět musíte zapátrat v nabídce poloznačkových či neznačkových výrobků z Asie.
Stativová hlava
Kulová, co nejmenší, nosnost minimálně 3–5 kg. Možnost otáčení kolem svislé osy. Utahování všeho ideálně jediným šroubem či páčkou, neradím zvlášť dotažení aretace kolem svislé osy a zvlášť utahování koule, v praxi to zdržuje.
Uchycení aparátu nejlépe přes rychloupínací destičku, nepsaným standardem je Arca Swiss. Pŕípadně šroub hlavy 1/4 a na něj našroubovaný Arca Swiss adaptér.
Háček nebo očko pro závaží na spodní část středového sloupku
Poslouží jakěkoli provedení s 3/8 nebo 1/4 šroubem, podle závitu ve sloupku.
Adaptér pro uchycení příslušenství (volitelně)
Tedy pro ramínko světla, externího monitoru, … nasazeného přes rychloupínací systém. Nasazené příslušenství zároveň slouží jako protiváha těžšího fotoaparátu při sloupku vyklopeném do boku (pochopitelně na opačné straně).
Samostatné prodloužení středového sloupku (volitelně
Našroubujete jej v případě potřeby jako mezikus mezi středový sloupek stativu a stativovou hlavu, čímž získáte dalších několik decimetrů výšky (Ovšem pozor, vždy je to na úkor stability - využívejte jen pro svislé prodloužení kolmo vzhůru, ne šikmo). Výhodné je dvousekční provedení s možností vytažení a zaaretování, délka složeného dílu 20-25 cm, s vysunutím obou sekcí 30–40 cm. S takto prodlouženým stativem už docílíte výšky od nuly do téměř jednoho metru – pro terestrické houby víc než dostačující.
Zajímá-li vás konkrétně mé vlastní řešení, je takovéto:
- stativ Sirui 223L (L značí verzi s nivelační základnou)
- kloub pro výklopný sloupek neznačkové výroby z Asie (pro sloupek o průměru 25 mm)
- výklopný sloupek z karbonu, průměr 25 mm, délka 20 cm, neznačkový výrobek z Asie.
- háček pro závaží na spodní konec sloupku se závitem 3/8 palce, nóbl značkový od Gitzo (zbyl mi po jiném stativu)
- malá stativová hlava Manfrotto 492 ve staré dobré (a už dávno nevyráběné) celokovové verzi s naklápěním na dvě strany a utahováním všeho jen jedinou páčkou
- adaptér na 1/4 šroub kulové hlavy, slouží jako báze pro uchycení rychloupínací destičky standardu Arca Swiss, výrobek čínské značky Ishoot.
- maličký neznačkový čínský adaptér k uchycení rychloupínací destičky příslušenství, zašroubovaný do bočního závitu středové části (té která spojuje nožky stativu), využívám pro rychlé nasazení držáku externího monitoru.
Výsledek?
Sestavu jsem ladil několik měsíců a cesta vedla přes několik slepých uliček, s výsledkem jsem doopravdy spokojený. Nejenže je úplně na houby, ale – s délkou ve složeném stavu 30 cm a hmotností 1180 g – slouží i jako bytelný všestranný cestovní stativ v provedení takřka kapesním.
Tuhost (i nosnost) je s rezervou dostačující i pro tělo Sony A7 s nasazeným 200mm makroobjektivem.
Snad jediná věc, kterou je třeba mít stále na paměti, je tradiční bolístka všech malých stativů s mimostředovou tyčí: Je-li tyč vyklopená do boku, pak kvůli stabilitě musí být v takové poloze, aby jedna z rozevřených nohou trojnožky byla pod ní, v těžišti. Jinak totiž pod váhou fotoaparátu hrozí překulení do strany a pád sestavy. Sice jen z menší výšky, leč i tak není o co stát (věřte mi, mluvím z vlastní zkušenosti. Fotoaparát i objektiv to naštěstí přežil bez újmy, ale pohled na kácející se techniku fakt není pěkný).
A ještě jedna věc vás případně může od pořízení „miniExploreru“ odradit. Pohled na cenovky a kalkulačka v ruce.
Sečtu-li ceny všech komponentů, docházím k částce zhruba 5–6 000 Kč. Za pidistativ se to může zdát hodně. Ale věrný zásadě „jsem skromný, spokojím se i s tím nejlepším“ vybírám z kvalitních dílů. Mohu si být jistý spolehlivostí a při dlouhé životnosti stativu ani cena, rozložená do řady roků, není nikterak hrozná.
Závěr?
Na fotografování rostlin, krajiny etc… si stále beru můj hlavní stativ řady Gitzo Explorer. Ale když plánuji fotit z malé výšky, či šetřím každý gram váhy a litr prostoru, je „miniExplorer“ víc než důstojnou alternativou.