Sežehnutý symbol jara

Devastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, TrhosvinenskoNemyslím že by případ devastace přírodní památky Ostrolovský Újezd měl potichu projít a vyšumět do ztracena.
Níže uvedený článek včetně obrazového materiálu proto neomezeně a bez nároku na jakoukoliv autorskou odměnu nabízím ke zveřejnění všem klasickým i internetovým médiím.
Jako zdroj prosím uveďte www.skorepa-photo.com.
V případě zájmu o zveřejnění v klasických tištěných médiích vám rád zašlu použité fotografie ve vyšším rozlišení vhodném pro tisk.

Mezi první květy jara patří bledule. Pod ještě neolistěnými stromy leckdy už ze sněhu vykukují zelené stvoly a bílé květy.

Bledule jarní (Leucojum vernum) je vytrvalá, 10-30 cm vysoká časně jarní bylina. Z podzemní cibule vyrůstají 2-4 čárkovité tmavozelené listy.
Květy jsou šestičetné, okvětní plátky bílé se žlutou nebo zelenou skvrnou pod špičkou. Na rostlině bývá obvykle jeden květ, vzácně dva, objevují se od února do dubna. Plodem je třípouzdrá tobolka. Jde o původní evropský druh s centrem výskytu druhu ve střední Evropě. Je s oblibou pěstována a druhotně došlo ke zplanění i v jiných oblastech. V ČR se přirozeně vyskytuje v Čechách a západní části Moravy ve vlhkých lesích a na vlhkých loukách.

Míst kde bledule vytváří větší porosty není ve volné přírodě mnoho a často patří mezi chráněná území.

Přírodní památkou přímo vyhlášenou k ochraně bledule je Ostrolovský Újezd v jižních Čechách.

Chráněné území o rozloze 2,31 ha bylo vyhlášeno v roce 1974. Leží západně od obce Ostrolovský Újezd (Trhosvinensko) v nadmořské výšce 460 −480 metrů. V zalesněném údolí potůčku - přítoku Stropnice - rostou stovky bledulí. Tedy část z nich naštěstí stále ještě roste.

Na serveru botany.cz byl 13.3.2011 zveřejněn článek Luboše Pechara „Lze řezat bledule pilou? V Ostrolovském Újezdě určitě!“ a popisované znělo naprosto neuvěřitelně.

Proto se zhruba dva týdny poté v pozdním pátečním odpoledni vydávám zjistit aktuální stav. Už na hranici přírodní památky svítí v suché trávě skupiny kvetoucích bledulek. A za nimi v pozadí lesa se rýsují nakupené hromady klestu a zporážené kmeny. Po lesní silničce přicházím blíž a naskýtá se mi věru neutěšený pohled. V samotném srdci chráněného území je terén pokrytý poválenými kmeny a téměř souvislou vrstvou zeleného klestu kterým bledule sotva kdy prorostou. Od silničky k místu těžby odbočuje rozježděná svážná cesta připomínající někde spíše tankodrom.

Obrázek zmaru dokresluje kaplička s označením chráněného území - vyvrácená a ledabyle opřená o kmen smrku.

Na okraji vymýcené plochy a kolem velikých spálenišť kvetou bledule. Často se zažloutlými a popálenými listy. Další květy se snaží prorazit ke světlu v rozježděných kolejích i z uhlíků spálenišť. Mnohé neměly tolik štěstí, z cibulek podrcených těžkou technikou či upečených pod ohništi už nikdy nevyraší. Zkouším fotografovat pár detailů a málem si nabírám do vysokých holínek, hloubka řídkého bahna ve vytlačených kolejích je víc jak čtyřicet centimetrů. O kus dál pro změnu klopýtám přes vrstvy poházených větví.

Konečně názor si z pořízených fotografií udělejte sami…

Pokud utrhnete několik bledulí, hrozí vám dle zákona o ochraně přírody a krajiny pokuta až do výše 20 000 Kč.

Paradoxně zde jsou desítky či stovky rostlin spáleny nebo rozmačkány těžkou technikou, jejich biotop poničen a nikoho kompetentního to, zdá se, příliš nevzrušuje. Státní ochrana přírody je postavená na hlavu a příroda dostává pěkně na pr…

Zůstávají trpké otázky:

  • Do jaké míry byly orgány ochrany přírody (ne)informovány o záměru těžby v chráněném území a pokud ano, stanovily nějaké podmínky k minimalizaci škod?
  • Je skutečně takto prováděná těžba v souladu s plánem péče o chráněné území?
  • Proč byla těžba prováděna až na samém konci zimy? Pokud by těžební práce proběhly v zimě při zamrzlé půdě, nemuselo dojít k rozježdění terénu a devastaci rostlin.
  • Proč se klest musel pálit na ohromných hromadách přímo v chráněném území a mnohdy na místech s početným výskytem bledulí?
  • Bylo krom smrku nutné kácet i olše, jívy a další listnáče? Vzniklé velké holiny budou vyžadovat další práci při budoucím odstraňování náletových dřevin.
  • Proč už nekoná Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která je minimálně dva týdny o případu informována. Prioritní by měla být minimalizace škod tedy okamžitě přestat s pálením klestu v PP, odvézt veškeré zbytky po těžbě k likvidaci mimo chráněné území a šetrně zarovnat koleje vyryté těžkou technikou.

Fotografie ze zdevastované přírodní památky najdete zde pod článkem, případně ve fotogalerii Reportáž: Zdevastovaná PP Ostrolovský Újezd - březen 2011.
V exif datech jsem ponechal GPS souřadnice, lze tedy zobrazit i přesné místo pořízení snímků.

Jak malebně vypadala stejná místa v době květu bledulí před rokem se můžete podívat v této fotogalerii.

Jiří Skořepa

Devastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, TrhosvinenskoDevastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko - Kvetoucí rostliny chráněné bledule jarní (Leucojum vernum), poškozené ohněm při nešetrném pálení klestu. Tyto měly štěstí - alespoň přežily. PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko. Snímek pořízen 25.3.2011.

Devastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, TrhosvinenskoDevastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko - Spáleniště a rigoly po nešetrné těžbě a pálení klestu uprostřed porostů chráněné bledule jarní (Leucojum vernum). Centrální část PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko. Snímek pořízen 25.3.2011.

Devastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, TrhosvinenskoDevastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko - Opravdu je to chráněném území? PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko. Snímek pořízen 25.3.2011.

Devastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, TrhosvinenskoDevastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko - Spáleniště a rigoly po nešetrné těžbě a pálení klestu uprostřed porostů chráněné bledule jarní (Leucojum vernum). Centrální část PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko. Snímek pořízen 25.3.2011.

Devastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, TrhosvinenskoDevastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko - Les a koryto lesního potůčku po nešetrné těžbě dřeva uprostřed porostů chráněné bledule jarní (Leucojum vernum). Centrální část PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko. Snímek pořízen 25.3.2011.

Devastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, TrhosvinenskoDevastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko - Rigoly po nešetrné těžbě dřeva uprostřed porostů chráněné bledule jarní (Leucojum vernum). Centrální část PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko. Snímek pořízen 25.3.2011.

Devastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, TrhosvinenskoDevastace chráněného území těžbou dřeva - PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko - Spáleniště a rigoly po nešetrné těžbě a pálení klestu uprostřed porostů chráněné bledule jarní (Leucojum vernum). Centrální část PP Ostrolovský Újezd, Trhosvinensko. Snímek pořízen 25.3.2011.

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
21592015
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Petr Ježek
Kdy už konečně pochopíte, že tady už nejde ani o ochranu lidí, natož přírody! Své materiály pošlete Ekologickému právnímu servisu, je třeba začít jejich metodami.
hledat
×
Chci, abyste se na mém webu cítili jako doma. Kde všechno funguje jak má (k tomu slouží nutné technické cookies ), ale nikdo vás nešpehuje a neobtěžuje. Proto nepoužívám žádná matketingová či analytická cookies.