Antireflexní vrstvy objektivů a jejich značení

     Antireflexní vrstvy (antireflexy) je způsob povrchové úpravy optických členů s cílem minimalizovat nežádoucí odlesky na optice (rozhraní sklo-vzduch), které zapřičiňují zejména ztrátu kontrastu.

     Podle umístění mluvíme o vnějších (na vnějším povrchu přední či zadní čočky) a vnitřních (uvnitř objektivu - tam kam se dá dostat jen při demontáži). Vnější antireflexy bývají obvykle s tvrzenými vrstvami a tedy odolnější proti poškrábání (nicméně nevydrží vše....poškození včetně podření při čištění "cleaning marks" jsou poměrně častý jev). Vnitřní antireflexy bývají často daleko měkčí a méně odolné, k jejich poškození v extrémním případě (např. Primoplan 58/1,9) stačí jen přejet nešetrně štětečkem.

     Staré fotografické objektivy minulého století do počátku druhé světové války v naprosté většině nemívají antireflexní vrstvy vůbec. Dá se s nimi fotit i dnes, často kreslí až překvapivě ostře ale zejména složitější konstrukce (double gauss - například dialyty) se obvykle hodně nemají rády s protisvětlem. Sluneční clona nutností. Složitější optické konstrukce (například Dagory nebo Angulony) využívaly pro snížení počtu rozhraní vzduch-sklo a tedy zlepšení kontrastu dva páry tří stmelených čoček. Je to jedna z mála optických konstrukcí bez antireflexů, které "neduchují" kolem kontrastních hran. Dalším často užívaným typem optického designu byly Tessary a Sonnary - kvůli jednodušší konstrukci a menšímu počtu přechodů vzduch-sklo.

     Antireflexní vrstvy (jednoduché) se začaly používat zhruba za druhé světové války (před ní během třicátých let omezeně u optiky pro vojenské účely) a v poválečných letech jimi byla opatřena většina běžných fotografických objektivů významnějších ruských a německých výrobců. U jednoduchých antireflexů obvykle bez nějakého specifického označení v názvu.

     Násobné antireflexní vrstvy se začaly používat v padesátých až šedesátých letech, obvykle s dovětkem v označení objektivu.

     U německých objektivů Carl Zeiss Jena nesly vylepšené objektivy označení "T" (=Transparentz). Počet antireflexních vrstev mohl u různých konstrukcí být různý. "T" neznamená nějaký přesně daný konstantní počet antireflexních vrstev ale vlastnost celého objektivu - s tímto označením musel propouštět minimálně 80% světla. U jednodušších konstrukcí (triplety např. Tessary) k tomu stačil menší počet antireflexních vrstev než u složitějších (Biotary).

     U Zeiss objektivů západoněmecké provenience (Zeiss Oberkochen) a současné Zeiss produkce lze najít objektivy označené "T*" (velké T s hvězdičkou). Podmínkou pro toto označení je propustnost světla minimálně 90%, docílená vícenásobnými antireflexními vrstvami.

     U objektivů Meyer-Optik Görlitz se vylepšená antireflexní úprava značí písmenem "V" (vergütet). Optické vlastnosti takto značených objektivů jsou lepší než bez "V". Častou nectností je ale citlivost vnitřních antireflexů jež u některých objektivů jsou až neskutečně měkké a citlivé. Z vlastní zkušenosti tvrdím že i vnější antireflexy Meyer objektivů nejsou často žádný zázrak odolnosti a například najít "bokehmonster" Orestor 135mm bez "cleaning marks" chce notnou dávku štěstí.

     Označení "MC" (Multi-Coated) znamená vícervrstvou antireflexní úpravu, začala se používat v sedmdesátých až osmdesátých letech u většiny světových výrobců a dodnes je standardem.

     Ruské objektivy s vylepšenými antireflexy (od padesátých let) měly označení "Π"(písmeno pí řecké abecedy) nebo v exportní verzi "P", zkratka od slova "prosvetlenije". Označení bylo obdobou německého "T" u Carl Zeiss Jena.
Pokud se u ruského objektivu najde písmeno "T", většinou se nevztahuje k antireflexům ale označuje objektiv pro televizní kamery.
"MC" označení - viz výše.

     Stručné shrnutí:
-Po druhé světové válce obvykle jednoduché antireflexy.
-V padesátých a šedesátých letech vylepšené antireflexy, v DDR značené "T" nebo "V", v Zeiss Oberkochen i "T*". U ruské produkce "Π" nebo "P".
-Od sedmdesátých až osmdesátých let vícenásobné antireflexní vrstvy, u naprosté většiny výrobců značené "MC".

     A závěr: Obecně platí že čím lepší antireflexy, tím kontrastnější obraz a lepší chování v protisvětle. Což neznamená zahodit všechna starosklíčka bez "T", "V", "Π" nebo MC. To, co bylo dříve chybou, se v dnešní době převažujících precizních a řezavě ostrých moderních objektivů stává často vítaným zpestřením fotografií.
Ať vám duhy, paprsky a ohnivé kruhy jdou :-)

Serapia lingua, serapie - Pancolar Electric 50/1,8 - Gargáno, Italy - Serapia lingua, serapie, kvetoucí rostlina v ranním protisvětle, fotografovaná plně odcloněným starým manuálním objektivem Pancolar Electric 50/1,8. Pastvina s občasnými škrapovými skalkami na západním úbočí masivu Monte Sacro, vlevo od silničky vedoucí do agroturistické usedlosti Monte Sacro. Monte Sacro, Gargáno, Italy. Snímek pořízen 20.4.2015.