Zima, mráz...a fototechnika

Jak fotografovat za mrazu?
Nač si dát pozor při fotografování a čeho se vyvarovat při návratu ze zimní fotovýpravy?

     Od prvních ranních mrazíků až k poslední předjarní oblevě...období, kdy mnoho fotoaparátů odpočívá na poličce a jejich majitelé se věnují třídění, promazávání a úpravám snímků z uplynulé sezóny.
     Což je trochu škoda...i zima má své kouzlo.
Krajiny s liniemi zjednodušenými bílou peřinou, městská zákoutí při rozsvěcování lamp v podvečerním soumraku, portréty uprostřed reje sněhových vloček, detaily plodů šípků či dříšťálů ozvláštněné jinovatkou...a dalších možností je nespočetně.

Zima klade větší nároky na fototechniku i fotografa.
     Čímž nechci strašit nebo odrazovat od fotovýprav. Jen je dobré s některými skutečnostmi počítat a zařídit se podle nich.
     Za silnějších mrazů zejména dost výrazně klesá kapacita akumulátorů a zpomaluje se reakce displejů, případně nezobrazí vůbec nic. U objektivů může tuhnout mazivo v ostření. U historických objektivů ("starosklíček") může být mráz osudný pro mechanismus clony. V mraze se také snáz "koušou" a hůř uvolňují fotofiltry či adaptéry.
Speciální péči je třeba věnovat návratu z mrazu k teplu kamen.

Podívejme se na nastíněné detailněji:

Akumulátory.

     Prochlazením dosti klesá jejich kapacita, což se projeví hlášením o vybití po daleko menším počtu pořízených snímků. Ohřátím se i "vybité" akumulátory částečně zregenerují. Větší problém mají "bezzrcadlovky", jejich zadní displej i elekronický hledáček je přece jen citelnějším žroutem energie než optický hledáček pravých zrcadlovek.
     Řešením je vyrážet vždy s plně nabitými akumulátory v aparátu. A s náhradními akumulátory (uvnitř plastové krabičky či v igelitovém sáčku - aby byly kontakty chráněné před případnou vlhkostí a zkratem) ve vnitřní kapse bundy, ohřívané tělesným teplem fotografa. Omezit prohlížení pořízených snímků na displeji, na promazání bude čas doma. Režim Live View používat co nejkratší dobu, také se podepisuje na výdrži.

Fotoaparát

     Obvykle zvládá i mnohem silnější mráz, než uvádí výrobce. Při silném prochlazení ale může dojít k pomalejšímu zobrazování údajů a obrazu na displejích či v elektronickém hledáčku. Popřípadě může "oslepnout" úplně. Nepotěší, ale žádná panika, po ohřátí se funkčnost obnoví.
     Občas je doporučováno nosit fotoaparát v teple pod bundou. Osobně zásadně nesouhlasím...pod bundou je sice teplíčko, ale také dost vysoká relativní vlhkost. A ta může při vyndání ven na mráz mrznout a po přimrznutí nadělat neplechu. (Podobně může zapůsobit i přechod aparátu z teplého bytu s vyšší relativní vlhkostí ven do mrazu).
Další a větší potíž hrozí při vrácení studeného aparátu pod bundu - na chladném povrchu může vlhkost zkondenzovat a o následcích se podrobněji rozepisuji dále v části "Návrat do tepla".
     Lepším řešením je nosit aparát v tepelně izolujícím obalu, ale sólo nebo v brašně či batohu. Může to být neoprénový obal, speciální vyvatovaný "cover" určený do mrazů (prodává se na eBay v cenách kolem 600-800 Kč) ale v nouzi postačí třeba suchá a na několikrát kolem aparátu omotaná fleecová šála.
     Objektivy mohou v mrazech pomaleji ostřit, případně může být trochu víc namáhán ostřící motorek, ale nijak zvlášť tragicky. Výhodnější jsou již používané a "rozběhané" objektivy nežli "funglovky" nedávno vybalené z krabice.
     Zcela bez problémů jsem na závodech psích spřežení sedm hodin fotil Nikonem D300 s dobře zajetými a superrychle ostřícími micro Nikkory 60/2,8 AF-S a 105 VR. Ráno při -22°C, odpoledne "jen" kolem -12°C. Pro psy jsem, ležíc vedle trati na zmrzlém sněhu v úrovni jejich tlap, představoval zajímavou atrakci.

Ze závodů Českou Kanadou 2012Ze závodů Českou Kanadou 2012 - Musherský závod saňových psů Českou Kanadou 2012. Klášter u Nové Bystřice, Jindřichohradecko. Snímek pořízen 12.2.2012.
Sled dog racing Ceskou Kanadou 2012 in Klaster near Nova Bystrice, Czech Republic.

     Citelně obtížnější ostření může postihnout historické manuální objektivy. Důvodem je tuhnutí maziva v mechanismu ostření (šneku). Daleko závažnějším problémem se ale může stát mastnota na lamelách clony. U objektivů německé provenience by měly lamely být vždy suché a bez mastnoty. Není-li tomu tak, měl by pomoci servis. U ruských objektivů, které mají lamely ze silnějšího materiálu, je za běžných podmínek malé množství maziva jakžtakž tolerovatelné. Ne tak v zimě. Varováním je pomalejší přivírání clony, či váznutí v ne zcela dovřené poloze. Mohou ale nastat mnohem horší důsledky: Buď se kvůli zvýšenému odporu zdeformují plíšky lamel nebo dokonce dojde k vyrvání vodících kolíčků.
Prevencí je udržovat lamely historických objektivů čisté a suché. A když už v chladu začne něco váznout, raději starosklíčko včas přestat používat.

Fotofiltry a adaptéry

     Potíže mohou dělat závity, zkřehlými prsty se hůře uvolňují. Vyplatí se proti “zakousnutí” preventivně projet závity filtrů měkkou tužkou (tou s označenim 8B nebo ještě lépe tou speciální na filtry, třeba od VFFOTO ) a pro jistotu si přihodit do fotobrašny i plastové uvolňovací kleštiny. Jsou lehoučké, váhu skoro nepoznáte, ale kdo někdy zkřehlými prsty doloval z objektivu navlhlý a namrzlý filtr, ten ví, že v některých chvílích je plast kleštin nad zlato ;-).

Stativ

     Může při doteku v mrazu přimrzat k prstům. Přinejmenším není nic příjemného kontakt s prochlazeným kovem (či karbonem). Jako tepelná izolace jsou na trubkách nohou neoprénové návleky. Většina výrobců je dodává alespoň na jedné či dvou nohách stativu. Stejně poslouží i samodomo výroba z kusu neoprénu nebo ještě dostupnějšího kusu mirelonu v podobě tepelné izolace pro trubky topení. Dostane se levně v každém instalatérském obchodě, je funkční, jen designově není tak stylová.

     Specifické riziko hrozí při používání stativu v hlubokém a na povrchu zledovatělou krustou pokrytém sněhu. Když se nohy proboří skrz umrzlý povrch, roztahují se víc, než je zdrávo a když nepovolí dorazy, může se rozlomit středová část, která ty nohy spojuje. Bez ohledu na značku, může potkat levnou "čínu" i produkt od špičkového výrobce.

Návrat do tepla

     Jeden z klíčových momentů. Nepřítel fototechniky se jmenuje KONDENZACE.
V principu jde o to, že venkovní vzduch je chladný, ale suchý. Vzduch v interiéru je mnohem teplejší a nějakou vodu (obvykle 40-60 % relativní vlhkosti...ale může to být i značně víc) obsahuje.
A kontaktem s prochlazenou výbavou se ochladí a voda zkondenzuje na fototechnice. Stejně, jako když se vám při vstupu do vytopené místnosti orosí brýle.
Na rozdíl od brýlí fototechnice trvá déle než se prohřeje, vlhkost tedy kondenzuje delší dobu a v úměrně větším množství. A to nejen na povrchu, ale i uvnitř, včetně citlivých součástek. Elektronika se má s vodou asi stejně ráda jako kočka (tedy s výjimkou Mainské mývalí) a hrozí vážné riziko poškození. Jak bezprostředně nějakým zkratem, tak po delší době vlivem oxidace spojů a kontaktů.

Jak riziku předejít?

     Snadno. Ještě venku v mraze vložit aparát do fotobatohu či fotobrašny. Perfekcionisté jej předtím mohou navíc vložit do polyetylénového sáčku a ten vzduchotěsně uzavřít - ale to už je zbytný nadstandard. Tedy až na případy, kdy fotobrašna je víc designová než funkční, nejde uzavřít zipem a víko slouží jen k chabému překrytí vstupu ... pak je vzduchotěsné uzavření fototechniky do nepropustného sáčku nutností! Vyhněte se podobným "takyfotobrašnám".
     Brašnu či batoh pak v teple neotevřený nechat pomalu (minimálně několik hodin a raději do dalšího dne) ohřát na vnitřní teplotu. Čímž se technika ohřeje a kondenzace na ní nehrozí. Nemáte-li fotobatoh, použijte alespoň vzduchotěsně uzavřený plastový sáček.
Nedočkavcům, zvědavým na úlovky z fotovýpravy, doporučuji ještě venku v mraze vyjmout paměťovou kartu a vzít ji do tepla v krabičce či sáčku zvlášť. Je titěrná, ohřeje se během chvilky a pak už může putovat do čtečky.
     Chystáte-li se ve výpravě za zimními fotoúlovky co nejdřív pokračovat, lze stejný postup jako s kartou, doporučit i pro akumulátory. Tedy vyjmout venku v mrazu, do tepla přenést zvlášť, nechat zahřát a hned vložit do nabíječky. A při následném odchodu ven vzít klidně jen zčásti vytemperovaný neotevřený fotobatoh a baterii s paměťovou kartou vložit až venku ve studeném, ale suchém vzduchu.

Stručně shrnuto:
Nebojte se zimního fotografování, má své kouzlo.
Mějte plně nabitý akumulátor v aparátu a minimálně jeden další v kapse.
Přechod z tepla do zimy NENÍ risk pro fototechniku
Přechod ze zimy do tepla JE RIZIKOVÝ PRO FOTOTECHNIKU, nechte ji ohřát v uzavřeném obalu.

Přeji hřejivý pocit z chladných zimních fotovýprav :-)

Jiří Skořepa

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
276208
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Tento článek zatím nikdo nekomentoval.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace